Tvůrčí psaní #Od myšlenky k první větě

Tento článek bude věnován úplným začátečníkům v tvůrčím psaní, ale přečíst si ho mohou i již zaběhlí psavci.

Pokud jste tento článek otevřely, máte dozajista přání stvořit vlastní příběh, a nebo jste jen zvědaví. Ať tak či tak, na následujících řádcích se pokusím shrnout, jak by měl úplně začínající spisovatel začít psát, co k tomu potřebuje a jak to získá.

Síla myšlenky

Možná to zní trochu jako magie síly vůle, ale právě myšlenka je stěžejním bodem pro váš příběh. Muselo vás nějak napadnout, že chcete psát, možná jste dokonce už i přemýšleli nad tím, o čem váš příběh bude. Nejen tento impulz vás popostrčil k samotnému uvažování o tvůrčím psaní, ale nastartoval váš mozek pro další důležitý bod.

Ještě před tím než se pustíte do psaní samotného příběhu, byste se měli zamyslet nad žánrem, dějem nebo jeho záchytnými body, cílové skupině a formě vyprávění. Trochu si to přiblížíme.

  • Žánr – Čtete rádi detektivky a chtěli byste také jednu napsat? Nebo krimi, sci-fi, fantasy, thriller? Je logické, že se při výběru žánru budete zaměřovat právě na ten, který je vám osobně nejbližší. Časem možná přijde chvíle, kdy budete chtít vyzkoušet něco nového a začnete zabrušovat i jinými směry, ale pro začátek piště v žánru, o kterém toho víte nejvíce. Vyvarujete se tak logických nepřesností nebo nedostatečné terminologie.
  • Děj – V dnešní době je těžké, dalo by se říct nemožné, být originální. Neexistuje už snad vůbec nic, co by už někdo nevymyslel.

               – Existuje celkem osm archetypů postav. Je na nich postavený každý příběh, i když to tak na první pohled nevypadá. Ať se budete snažit sebevíc, i ve vašem díle budou. Jak tedy být originální? Vezměte si klasický příklad chlapce a dívky, dvojice, která se do sebe zamiluje. Na první pohled obyčejný dívčí román patřící do červené knihovny, ale přidejte trochu koření a hned to bude mít jinou chuť! Ozvláštněte příběh něčím nečekaným. Může to být i váš osobitý styl. Popusťte uzdu své fantazii a buďte kreativní. Uvidíte, že se váš příběh hned posune o úroveň výš a mezi ostatními bude vyčnívat.

  • Záchytný bod – Možná se ptáte, co to vlastně je. Na začátku máte třeba jen nějakou scénu, ke které během děje dojde. Záchytným bodem může být i jen jméno, místo, prostě cokoli, od čeho později rozvíjíte celý příběh, nebo ho k němu směřujete. Spisovatelé (amatérští i profesionální) mají někdy právě jen záchytný bod, začátek nebo konec a postupně tvoří celý příběh.
  • Cílová skupina – Komu je váš příběh určen? Píšete pro malé děti, dospívající (Young Adult) nebo dospělé? Sestavujete učebnici pro studenty nebo encyklopedii pro vědce? Velmi na tom záleží. Díky cílové skupině čtenářů si můžete představit, jaký zájem o příběh asi bude. Je možné, že během psaní sklouznete k jiné cílové skupině, ale to je naprosto normální. Mnoho knižně vydaných příběhů spadá do vícero kategorií, a i když je to kniha z Young Adult, neznamená to, že si ji nepřečte dospělý člověk.
  • Forma vyprávění – Máme celkem tři formy podle pohledu vypravěče.
  1. Ich forma – Z pohledu první osoby (já). Někteří lidé ji považují za velmi osobní.

                            – Věty typu: „Šel jsem za ním.“, „Podíval jsem se jí do očí a řekl:“

      2. Du forma – Z pohledu druhé osoby (ty). Používá se především v game books (herní knihy, kde jste v pozici hlavního hrdiny a rozhodujete, jak se bude příběh odvíjet dál), hororech nebo poezii.

                           – Věty typu: „Stojíš na kopci a v údolí vidíš město. Jak se rozhodneš? – možnost a), možnost b), popř. další.“

      3. Er forma – Z pohledu třetí osoby. Asi nejčastější používaná forma vypravěče.

                           – Věty typu: „Vytáhla z kapsy mobilní telefon a vytočila jeho číslo.“, „Nevěděl, jestli říká pravdu, ale v tuhle chvíli mu věřil.“

Co je k psaní potřeba

Především nápad. Nápad je startovním bodem cesty k vašemu příběhu. Potom chuť psát čas psát.

Psát můžete v podstatě na všechno a vším, co najdete po ruce. Papír, odstřižek, účtenka, stůl, mobilní telefon, počítač, … Použít můžete propisku, obyčejnou tužku, fix, zvýrazňovač, … Opravdu na tom nezáleží.

Poznamenávejte si své nápady. Věřte, že není tak těžké je za chvíli zase zapomenout. Zkuste si proto založit autorský zápisník (nebo si jej pojmenujte jakkoli podle sebe), kam si budete poznamenávat vše, co vás napadne. Já osobně jsem dříve takový zápisník vůbec nepoužívala a všechny nápady jsem nosila jen v mé hlavě, což se mi jednou stalo osudným. Od té doby jsem si takový zápisník založila a nedám na něj dopustit.

Osnova a koncept

Zamysleli jste se nad všemi body z předešlého odstavce, už máte žánr i formu vypravěče. To je skvělé, ale ještě než začnete psát je dobré si udělat osnovu nebo koncept příběhu. Alespoň pro začátek vám to pomůže si utřídit myšlenky a poskládat děj tak, aby dával smysl. A i později vám takové uspořádání může pomoci.

Pamatuji si, jak jsem nesnášela tvoření osnov. Dodnes je nedělám, ale nedám dopustit na koncept.

Jen pro ujasnění, osnova je psána v krátkých bodech, zatímco koncept už je obsáhlejší a jednotnější. Můžete si samozřejmě i koncept napsat v bodech, které později, až vás napadne něco více, rozepíšete.

Pro názornou ukázku jsem pro vás připravila krátký příběh napsaný v těchto dvou variantách.

Jak psát

Možná jste na internetu narazili na rady typu „Udělejte si plán a pište v určitý čas.“ Je na vás, jestli vám bude takový harmonogram vyhovovat. Mně třeba nevyhovuje, a když není chuť psát, tak to prostě ze sebe nevymáčknu, ani kdyby mi za to slibovali bůhví co.

Určitě vám (alespoň na začátek) pomůže, když si najdete nějaké místo, kde se vám dobře píše. Nemusí tam být zrovna ticho jako v hrobě, klidně si k psaní pusťte hudbu. Já to dělám. Často jen jako kulisu, někdy pro navození určité atmosféry.

Posouvání hranic

Pokud jste úplným začátečníkem a s tvůrčím psaním se začínáte teprve seznamovat, nezoufejte. Je jasné, že se vám nepodaří napsat hned na poprvé bestseller, ale to ještě neznamená, že nemáte talent nebo předpoklady k psaní.

Všichni spisovatelé procházejí trnitou celoživotní cestou, během které narážejí na různé překážky, které zdolávají a posouvají tak své psaní na stále vyšší úroveň. Připravte se na to, že se budete potýkat s chvílemi, kdy nebudete vědět, jak příběh rozvést dál nebo jak napsat tu větu tak, aby zněla přesně podle vašich představ. Ze začátku bude stylizace vašich vět možná maličko kostrbatá, ale postupem času se váš osobitý styl vybrousí. Jediné, co pro to musíte udělat, je psát, psát a psát. I světoznámý muzikant musí pravidelně cvičit, skladby mu do hlavy také nenalezou samy. Se tvůrčím psaním je to stejné. Proto neházejte flintu fo žita hned, když se něco nepovede.

Přijímejte kritiku stejně jako pochvalu. S objektivním přístupem do dotáhnete dál. Kritika od čtenáře není psána proto (i když v některých případech tomu tak bohužel opravdu je), aby vám vrazila kůl do srdce, ale proto, abyste se z ní poučili, vzali si ji k srdci a využili ji ke zlepšení svých textů.

Jak se realizovat

Můžete psát jen tak pro sebe, takzvaně do šuplíku, nebo zkusit své texty zaslat do literární soutěže, kterých existuje nepřeberné množství, stačí se jen podívat na internet. Určitě najdete nějakou, která vám bude vyhovovat. Nebo můžete své příběhy publikovat na internetu. Kde?

Vícekrát znamená jistotu

Abych tento poněkud zvláštní nadpis vysvětlila: Každý příběh si zálohujte. Ať už píšete na papír nebo v počítači, je lepší mít alespoň jednu kopii textu, na kterém pracujete. Nikdy nevíte, co se může stát. Papír se někde ztratí nebo polije, počítač může vypovědět službu nebo neuložit soubor. A přijít o rozepsaný text není nic příjemného, věřte mi, mluvím z vlastní zkušenosti, kterou se mnou sdílí spousta autorů.

Pokud jste dočetli až sem, musíte být opravdu pevně rozhodnutí začít psát.  Výborně. Budu držet palce!

AenSL

 

Reklamy

One thought on “Tvůrčí psaní #Od myšlenky k první větě

  1. Tak jsem si zase jednou skvěle početla ^^
    Já si například koncept ani osnovu nedělám, jen si na kraje papírů čmárám různé poznámky o budoucím ději – pokud si totiž napíši něco celistvějšího nebo promyšlnějšího, ihned o příběh ztrácím zájem a téměř nikdy jej s jistotou ani nezačnu psát. Hodně mi naopak pomáhá psát si „anotace“, které mě do příběhu tak dostanou, že kolikrát opravdu nezůstane jen u nich. 🙂
    Psaní v určitých časech je pro mě naopak skvělé, já to jindy neustále odkládám… a pokud existuje v daný měsíc něco jako NaNoWriMo? Pak jsem i já schopná napsat opravdu dlouhý a souvislý text!
    Hudbu jako kulisu si také pouštím, vcelku nedávno jsem dokonce zkoušela i hudbu na podporu inspirace, ale jen mě to rušilo. Mně se prostě nejlépe přemýšlí při oblíbených písničkách a když nejlépe znám slova textu…
    Musím říct, že většinu toho, kde navrhuješ publikovat svá díla na internetu, vůbec neznám, takže to ihned musím zjistit, jak co vypadá!

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s